Číslo paragrafu: 1345Část: SLAVENÍ KŘESŤANSKÉHO TAJEMSTVÍOddíl: SEDM SVÁTOSTÍ CÍRKVE Kapitola: SVÁTOSTI UVEDENÍ DO KŘESŤANSKÉHO ŽIVOTA Článek:SVÁTOST EUCHARISTIE Podnadpis (římská čísla):LITURGICKÉ SLAVENÍ EUCHARISTIE 2. podnadpis:MŠE SVATÁ BĚHEM STALETÍ Již od druhého století máme svědectví sv. Justina mučedníka o základní linii průběhu slavení eucharistie. Ta zůstala beze změn až do našich dnů ve všech starobylých liturgiích. Justin píše kolem roku 155 pohanskému císaři Antonínu Piovi (138-161), aby mu vysvětlil, co dělají křesťané: „[V den nazývaný „Den slunce“ se shromáždí na stejném místě všichni obyvatelé jak města, tak venkova. Čtou se paměti apoštolů nebo spisy proroků, pokud to čas dovoluje. Potom, když lektor skončil, představený nás v promluvě napomíná a vybízí, abychom následovali tyto dobré příklady. Pak všichni společně vstaneme a pronášíme modlitby] jak za sebe …, tak za všechny ostatní, ať jsou kdekoliv, abychom, když jsme poznali pravdu, si zasloužili být shledáni spravedlivými v našem životě a v našich skutcích a věrni přikázáním a dosáhli tak věčné spásy. Po skončení modliteb se navzájem zdravíme políbením (pokoje). Potom jsou představenému bratří přineseny chléb a kalich vína smíšeného s vodou. On jej vezme a vzdává chválu a slávu Otci vesmíru ve jménu Syna a Ducha svatého a dlouze pronáší díkůčinění (řecky: eucharistian) za to, že jsme byli hodni dostat od něho tyto dary. Když skončil modlitbu a díkůčinění, všechen přítomný lid zvolá: „Amen.“ Po díkůčinění představeného a po odpovědi všeho lidu ti, kterým říkáme jáhnové, rozdávají každému z přítomných chléb, víno a vodu, nad nimiž byla vyřčena slova díků, a donesou je nepřítomným.“ Spřízněné paragrafyK tomuto paragrafu nejsou k dispozici žádné spřízněné paragrafy. |