Číslo paragrafu: 1175

Denní modlitba církve se má stát modlitbou všeho Božího lidu. V ní sám Kristus „pokračuje prostřednictvím církve ve svém kněžském úkolu“; každý se jí účastní podle úlohy, kterou zastává v církvi a podle okolností vlastního života: kněží, poněvadž „se věnují posvátné službě duchovní správy“, protože jsou povoláni, aby se úplně věnovali modlitbě a službě slova; řeholníci a řeholnice podle charismatu svého života zasvěceného Bohu; všichni věřící podle svých možností. „Duchovní správcové ať se snaží o nedělích a větších svátcích konat v kostele společnou modlitbu hlavních částí, zejména nešpor. I laikům se doporučuje, aby se modlili posvátné officium buď s kněžími, nebo sami společně, nebo i jednotlivě.“