Na nicejském sněmu (roku 325) se všechny církve dohodly, aby se křesťanské velikonoce slavily v neděli, po úplňku (14. nisanu), který nastává po jarní rovnodennosti. V důsledku lišících se způsobů, jak vypočítat 14. nisan, nepřipadají vždy velikonoce na Západě a na Východě na tentýž den. Tyto církve se dnes proto snaží o dohodu, aby opět slavily den Pánova vzkříšení v týž den.