Shromáždění Božího lidu má svůj počátek ve křtu; kostel tedy má mít místo pro oslavení křtu (baptisterium) a má udržovat vzpomínku na křestní sliby (svěcená voda). Obnova křestního života vyžaduje pokání. Kostel má tedy sloužit k projevům lítosti a k přijetí odpuštění; to vyžaduje, aby v něm bylo vhodné místo k přijetí kajícníků. Kostel má být také prostorem, který vybízí k usebranosti a k tiché modlitbě, která prodlužuje velkou modlitbu eucharistie a dává jí proniknout do nitra.