Číslo paragrafu: 1364

V Novém zákoně dostává památka nový význam. Když církev slaví eucharistii, koná památku Kristovy velikonoční oběti a ta se zpřítomní: oběť, kterou Kristus přinesl jednou provždy na kříži, zůstává vždy časová: „Kdykoli se slaví na oltáři oběť kříže, v níž je ‘obětován náš velikonoční beránek, Kristus’, uskutečňuje se dílo našeho vykoupení.“