Některé zvláště těžké hříchy jsou postihovány vyobcováním, nejpřísnějším církevním trestem, který zabraňuje přijímat svátosti a vykonávat určité církevní úkony. Rozhřešení těchto hříchů může být proto podle církevního práva uděleno jen papežem, místním biskupem nebo kněžími, kteří k tomu dostali pověření. V nebezpečí smrti může každý kněz, i když nemá dovolení zpovídat, rozhřešit kterýkoliv hřích a jakékoliv vyobcování.
Předchozí paragraf 1462 | Následující paragaraf 1464