Vášně samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné. Dostávají mravní hodnocení jen podle toho, jak skutečně závisí na rozumu a vůli. Vášně se označují jako dobrovolné, „buď proto, že je řídí vůle, anebo proto, že jim vůle neodporuje“. K dokonalosti mravního nebo lidského dobra patří, že jsou vášně řízeny rozumem.
Předchozí paragraf 1766 | Následující paragaraf 1768