Křesťanská naděje přejímá a přivádí k plnosti naději vyvoleného národa, která má svůj původ a svůj vzor v Abrahámově naději naplněné v Izákovi podle Božích příslibů a očištěné zkouškou oběti. „On přece doufal a uvěřil, že se stane otcem mnoha národů, protože mu bylo řečeno: ‘Tak četné bude tvé potomstvo’“ (Řím 4,18).
Předchozí paragraf 1818 | Následující paragaraf 1820