Číslo paragrafu: 1902

Autorita neodvozuje svou mravní oprávněnost sama od sebe. Nemá jednat tyransky, ale má pracovat pro společné dobro jako „mravní síla, která se opírá o svobodu a o vědomí odpovědnosti za přijaté povinnosti a úkoly“. „Lidské zákonodárství nabývá charakter zákona pouze v té míře, v jaké se shoduje se zdravým rozumem; z toho je zřejmé, že odvozuje svou moc z věčného zákona. V té míře, v jaké by odporovalo rozumu, bylo by nespravedlivé, protože by nesplňovalo pojem zákona: byl by to jistý způsob násilí.“