Právo na náboženskou svobodu nemůže být samo o sobě ani neomezené, ani prostě omezeno pouze „veřejným řádem“ chápaným pozitivistickým nebo naturalistickým způsobem. „Oprávněné meze“, jež jsou vlastní tomuto právu, musí být určeny s politickou rozvážností pro každou společenskou situaci podle požadavků obecného dobra a schváleny občanskou vládní mocí podle „právních norem shodných s objektivním mravním řádem“.
Předchozí paragraf 2108 | Následující paragaraf 2110
