Rodina má žít takovým způsobem, aby se její členové naučili všímat si a pečovat o mladé i o staré, o nemocné osoby i tělesně postižené a chudé. Mnoho rodin nemá v určitých obdobích možnost poskytnout takovou pomoc. V takových případech se musí jiné osoby, jiné rodiny a zástupně (subsidiárně) i společnost, postarat o jejich potřeby: „Zbožnost ryzí a bezvadná před Bohem a Otcem je toto: ujímat se sirotků a vdov v jejich tísni a uchovat se neposkvrněný od světa“ (Jak 1,27).
Předchozí paragraf 2207 | Následující paragaraf 2209