V dějinách spásy se Bůh nespokojil s tím, že osvobodil Izraele „z domu otroctví“ (Dt 5,6), že ho vyvedl z Egypta; spasí ho i z jeho hříchu; protože hřích je vždycky urážka Boha, pouze Bůh ji může odpustit. Proto Izrael, když si stále více uvědomuje všeobecnost hříchu, nebude moci hledat spásu jinak než ve vzývání jména Boha Vykupitele.
Předchozí paragraf 430 | Následující paragaraf 432
