Číslo paragrafu: 603

Ježíš nepoznal zavržení, jako kdyby sám byl zhřešil. Avšak ve vykupitelské lásce, která ho stále spojovala s Otcem, vzal na sebe naše odloučení od Boha kvůli hříchu, a to až do té míry, že mohl naším jménem říci na kříži: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mk 15,34). Když ho Bůh učinil takovým způsobem solidárním s námi hříšníky, „vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky“ (Řím 8,32), abychom byli „s Bohem usmířeni smrtí jeho Syna“ (Řím 5,10).