Číslo paragrafu: 981

Kristus po svém vzkříšení vyslal své apoštoly, aby zvěstovali „v jeho jménu … pokání, aby všem národům byly odpuštěny hříchy“ (Lk 24,47). Takovou „službu usmíření“ (2 Kor 5,18) nevykonávají apoštolové a jejich nástupci pouze tím, že hlásají lidem Boží odpuštění, které nám zasloužil Kristus, a že je vyzývají k obrácení a víře, nýbrž i tím, že jim udělují odpuštění hříchů křtem a že je smiřují s Bohem a s církví díky moci klíčů, kterou dostali od Krista: „Církev dostala klíče nebeského království, aby v ní docházelo k odpuštění hříchů skrze Kristovu krev a působení Ducha svatého. Duše, která byla mrtvá kvůli hříchům, se v této církvi znovu zrodí, aby žila s Kristem, jehož milost nás spasila.“